Kůže má přibližně 600 000 buněk na 1 čtverečním centimetru, což s toho vyplívá že se jedná o

největší lidský orgán.

Pro některé je to jen kůže našeho těla, pro druhé zrcadlem duše. V každém případě naše kůže nás dělá viditelnou a vyjadřuje naši individualitu. Dostatečný důvod, aby se člověk se na to podíval jak na funkčně všestranný orgán a pochopil jeho strukturu.

 

Ze "základu" se vytváří buňky, které jsou zpočátku aktivní v metabolismu, ale stále více se rozevírají na své cestě k povrchu a nakonec tvoří "střechu" našeho těla. Mrtvé kožní buňky epidermis se drží  společně s tukovými buňkami (z lipidů horní vrstvy). Tato cementová látka je tvořena živými  buňkami. Lze proto říci, že více metabolicky aktivních buněk je přítomno v epidermis, tím lépe to je pro jejich funkci jako přirozené ochranné bariéry. Více mrtvého materiálu, tím méně se může dodat epidermis - a ošklivější, hrubší, šedivější a starší viditelná struktura kůže.

​

Epidermální "povrchová vrstva" (bazální membrána) je spojena s dermis skrz kužely. Čím pevnější je epidermis a dermis, tím lépe. Dermis obsahuje jemné krevní cévy, vlasové kořeny s mazovými žlázami, potní žlázy, nervy. Je to polštář, na kterém leží epidermis. Čím lepší je kůže nebo spojivová tkáň, tím pevnější a pevnější bude naše kůže.

 

Přirozený proces stárnutí, ale také vnější faktory, jako je UV záření, znečišťující látky (např. Nikotin) nebo určité léky, vedou ke snížení tkaně. Důsledky jsou jasně viditelné na povrchu: hluboké vrásky, ztráta kontury a obecně unavený vzhled.